Tvůrci územního plánu vyhověli občanům a rozšířili tak plochy pro bydlení
Zpracovatelé nového územního plánu Kroměříže vyhověli některým žadatelům a rozšířili plochy pro bydlení ve městě, jež alespoň částečně nahradí pozemky, které zastupitelstvo loni v červnu vymezilo jako nezastavitelné. Stalo se tak poté, co krajský úřad tyto plochy označil jako potenciálně ohrožené záplavami s tím, že v tuto chvíli návrh územního plánu neobsahuje konkrétní protipovodňová opatření, která by zmíněné lokality ochránila.
„Snažili jsme se vyhovět všude tam, kde to bylo možné. A rozšířit tak pro občany možnosti, kde by v budoucnu mohly být postaveny rodinné či bytové domy,“ popsal místostarosta Pavel Motyčka, který má přípravu nového územního plánu jako určený zastupitel na starost. V návrhu územního plánu se tak mezi plochami, na kterých bude v případě schválení územního plánu možné stavět, nově objevilo několik menších lokalit. Například se jedná o pozemky v ulici Lutopecká, pozemky za supermarketem Kaufland nebo o lokality v místních částech Kroměříže Těšnovice a Drahlov.
Z popudu krajského úřadu vypadlo z lokalit původně vymezených převážně jako plochy pro bydlení a smíšené obytné mezi nezastavitelné 12 ploch. Jde zejména o pozemky v okolí Hrubého rybníka (Bágráku), ve Vážanech i v Kotojedech. Celkem je to zhruba 30 hektarů. Nový územní plán měl přitom mít jen asi polovinu výměry zastavitelných pozemků, než jakou má stávající územní plán. Z 90 možných hektarů tak výměra zastavitelných pozemků klesla asi na 60 hektarů.
Po prvním veřejném projednání územního plánu v srpnu roku 2024 radnice obdržela celkem 229 námitek a připomínek od občanů a firem. „Jak jsme avizovali, tam, kde to bylo možné, jsme se snažili vyhovět. Takových případů bylo 85. U 23 dalších námitek a připomínek bylo žadatelům vyhověno částečně,“ dodal Motyčka. Naopak vyhovět nebylo možné například v případě pozemků ohrožených záplavami.
Pořizovatelé územního plánu se nyní zabývají zhruba 50 námitkami a připomínkami, které podali občané a firmy po prosincovém opakovaném veřejném projednání návrhu nového Územního plánu Kroměříž. Následně budou o stanoviska opět požádány dotčené orgány, jimiž jsou například ministerstva, krajský úřad, hygienici či odbor životního prostředí a zemědělství. „V případě, že stanoviska budou souhlasná, bude moci nový územní plán na jaře tohoto roku projednat zastupitelstvo,“ dodal Motyčka.
Nejzazší termín přijetí nového územního plánu je podle stavebního zákona 31. prosince 2028. „Pokud by se tak nestalo, znamenalo by to, že od 1. ledna 2029 by pořizovatel musel bezodkladně zajistit vymezení zastavěného území. Pokud by územní plán přestal platit, město by se nemohlo dál rozvíjet tak, jak je dnes plánováno. Zanikly by plochy určené pro novou výstavbu a stavět by bylo možné jen v již zastavěných částech města, navíc jen omezeně a při dodržení přísných pravidel. Mimo zastavěné území by se dalo stavět pouze ve výjimečných případech, například u technické nebo dopravní infrastruktury. Nové projekty, které jsou důležité pro budoucnost města – včetně přístavu – by nebylo možné uskutečnit. Proto je cílem vedení města tomuto scénáři předejít a zajistit, aby se město mohlo rozumně a udržitelně rozvíjet i do budoucna,“ doplnil Motyčka.
Územní plán je nejdůležitějším nástrojem územního plánování. Stanovuje koncepci rozvoje města a určuje, kde a za jakých podmínek lze stavět. Definuje například lokality určené pro bytovou výstavbu či pro průmyslové objekty. Proces tvorby územního plánu obvykle trvá několik let. Nový územní plán Kroměříže zpracovává sdružení architektů GGM – Ivan Gogolák, Lukáš Grasse a Petr Malý. Rozhodla o tom rada města v létě roku 2018.
