MUZEUM KROMĚŘÍŽSKA MÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKU

Dne 28. května 2014 na svém zasedání schválila vláda 25 nových národních kulturních památek. Tohoto prestižního titulu se dostalo i větrnému mlýnu u Velkých Těšan, který vlastní Zlínský kraj a spravuje Muzeum Kroměřížska v Kroměříži.

Na území dnešního okresu Kroměříž bylo ještě na počátku 20. století 50 větrných mlýnů. Do dnešní doby se zachovaly se pouze tři – jeden v Kunkovicích a dva vlastní Muzeum Kroměřížska - jeden v Rymicích, kam byl přenesen z Bořenovic, a druhý, u Velkých Těšan, byl prohlášen národní kulturní památkou (NKP).

Větřák postavil mlynář Josef Bartoň v roce 1830. Posledním mlynářem, který mlýn provozoval, byl Josef Páter. Pracoval v něm celých 46 let. Po 2. světové válce již mlýn nebyl v provozu.

V roce 1972 vykoupil mlýn tehdejší Okresní národní výbor v Kroměříži a jeho stavební četa započala s opravou, kterou dokončili a instalaci větrného zařízení provedli pracovníci Muzea Kroměřížska.

Větřák patří k typu větrných mlýnů zvaných sloupové, beraní nebo německé.

Konstrukce je celodřevěná, dvoupatrová s otočnou konstrukcí. Krytý je šindelovou střechou.

Ve 2. patře zvaném „zanáška“ je vlastní mlecí zařízení s palečným kolem a kameny.

V prvním patře, ve „mlýnici“ je vysévací soustava a také „šalanda“ ,malá místnost, kde odpočíval mlynář a shromažďovali se mleči.

Ve spodní části – „podemlýní“ – je konstrukce s mohutným trámovím a zařízením pro otáčení mlýna.

Osudy mlýna přiblížil Jindřich Spáčil v povídce „Mlýn pod Kříbem“.

( Text volně dle Doc. PhDr. Miroslava Války, Ph.D. )