Město chtělo zastavitelné pozemky i v záplavovém území, krajský úřad je proti
Kroměřížská radnice usilovala o to, aby v novém územním plánu byly vymezeny jako zastavitelné i některé pozemky, které se nacházejí v záplavovém území vodních toků Kotojedka a Zacharka. Krajský úřad Zlínského kraje se ale postavil proti. Vadí mu, že návrh nového územního plánu Kroměříže neobsahuje žádná konkrétní protipovodňová opatření, která by zajišťovala ochranu tohoto území. „Dělali jsme maximum pro to, aby tyto plochy bylo možné zastavět pro bydlení či podnikání. Uvědomujeme si, že mnozí občané mají zájem v Kroměříži stavět a že volných parcel je nedostatek. Je nám to líto, ale krajský úřad se přesvědčit nepodařilo. Na protipovodňových opatřeních pracujeme, ale cesta k jejich realizaci bude bohužel ještě dlouhá,“ uvedl místostarosta Pavel Motyčka.
Stanovisko krajského úřadu nedovoluje mezi zastavitelné zařadit 12 ploch, jež návrh nového územního plánu většinou vymezil jako plochy bydlení a smíšené obytné. Ve dvou případech se jedná o plochy pro výrobu a skladování a občanskou vybavenost. Co se lokalit týče, jde zejména o pozemky v okolí Hrubého rybníka (Bágráku), ve Vážanech i v Kotojedech. Celkem je to zhruba 30 hektarů. Nový územní plán měl přitom mít jen asi polovinu výměry zastavitelných pozemků, než jakou má stávající územní plán. „Z 90 možných hektarů jsme nyní zhruba na šedesáti. Poté, co se podaří připravit protipovodňová opatření, bude možné mezi zastavitelné vrátit i plochy, které nyní musí být vyřazeny,“ dodal Motyčka.
Město ve volebním období 2014-2018 chystalo systém ochranných hrází a vodohospodářských objektů. Zastupitelé Kroměříže schválili v září roku 2018 Smlouvu o spolupráci při přípravě a realizaci projektu Protipovodňová opatření v povodí Moravy – lokalita Kroměříž. Město ji chtělo uzavřít s Povodím Moravy, městy Chropyně a Hulín a obcemi Břest a Skaštice, na jejichž katastru se také měla protipovodňová opatření budovat. Tehdy záměr zhatil nesouhlas Chropyně. „Příprava protipovodňových opatření se opět rozjela v tomto volebním období. Město jedná s Povodím Moravy i se Státním pozemkovým úřadem. Pokračuje také spolupráce s Vysokým učením technickým v Brně (VUT), které pro město zpracovalo studii,“ popsal vedoucí odboru investic Libor Pecháček.
Podle něho město jedná s pozemkovým úřadem o možném ohrázování místní části Bílany. S Povodím Moravy radnice řeší opatření na Moravě i na Kotojedce. „Potřebujeme mít vyřešené pozemky a hotovou alespoň studii. Řešíme s projektanty, zda je možné aktualizovat studii z roku 2015 a doplnit ji o data VUT, která reflektují i povodně z loňského září. Rádi bychom měli tuto studii v příštím roce. Chtěli bychom také s Povodím Moravy uzavřít memorandum o spolupráci na přípravě protipovodňových opatření. Od jejich realizace nás ale dělí léta,“ doplnil Pecháček.
Územní plán je nejdůležitějším nástrojem územního plánování a určuje koncepci rozvoje města. Mimo jiné říká, kde se smí stavět, případně co a za jakých podmínek, kde třeba lze stavět byty a kde průmyslové objekty. Tvorba územního plánu trvá zpravidla několik let. Nový územní plán Kroměříže zpracovává sdružení architektů GGM – Ivan Gogolák, Lukáš Grasse a Petr Malý. Rozhodla o tom rada města v létě roku 2018.
