Kroměříž chce po Povodí Moravy zabezpečení menších vodních toků
Kroměřížská radnice bude po Povodí Moravy žádat opatření, která by město do budoucna ochránila před záplavami způsobenými menšími vodními toky. „V minulosti vybudovaná protipovodňová opatření na řece Moravě při zářijové povodni zafungovala. Ale proti zvýšené hladině Kotojedky, Zacharky, Wolfova splávku či Vážanského potoka město dostatečně chráněné není. Budeme proto jednat se správcem těchto toků, Povodím Moravy, aby s námi na protipovodňových opatřeních spolupracovalo,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný.
V Kroměříži při nedávné povodni škodily zejména říčky Kotojedka a Zacharka. Výsledkem byly zatopené domy, průmyslové objekty i automobily ve Vážanech, Kotojedech, v lokalitě Altýře i na sídlišti Zachar. Největší škoda na majetku města či jeho organizací vznikla v zatopeném domově pro seniory v místní části Vážany se škodou 21 milionů Kč. Významnou položkou je i škoda na zaplaveném fotbalovém areálu v Kroměříži a škoda na poškozených mostcích a komunikacích.
Povodňová komise přitom neměla aktuální informace o tom, jak rychle stoupá hladina menších vodních toků. „Chybí bohužel i taková základní věc, jako je monitoring, měření výšky hladiny a množství protékající vody, což nám při této povodni citelně scházelo zejména u Kotojedky. Museli jsme se proto spolehnout na vlastní pozorování a na informace z obcí, kterými vodní tok teče před Kroměříží,“ dodal Opatrný. Podle něho navíc nebyla koryta menších vodních toků vyčištěna od nánosů a náletových dřevin. „Povinností správce toků, tedy konkrétně Povodí Moravy, je pečovat o koryta vodních toků a udržovat je tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni. O zabezpečení kritických míst, kde hrozí rozliv, se však z jejich strany vůbec mluvit nedá,“ doplnil starosta Kroměříže.
Město si od odborníků Vysokého učení technického (VUT) v Brně nechalo zpracovat povodňový model, který stanovuje ohrožené lokality při konkrétní výšce hladiny vodních toků. Modely pracují s úrovní takzvané dvacetileté, padesátileté a stoleté vody. „Nechceme nic podcenit, proto jsme se obrátili na VUT, abychom měli jasné podklady pro realizaci nezbytných opatření, a to jak ve spolupráci s Povodím Moravy, tak i s okolními obcemi,“ vysvětlil Opatrný.
Kroměříž postihly velké povodně v červenci roku 1997. K záplavám nedošlo vylitím řeky Moravy z břehů, město ochromila voda rozlévající se po polích a lesích od Přerovska, ale také voda přitékající z řeky kvůli nefunkčním zpětným klapkám v kanalizaci. V řece Moravě byla překročena hranice stoleté vody (700 centimetrů), když hladina řeky dosáhla výšky 725 centimetrů. Škody po povodních byly vysoké. Záplavy si naštěstí nevyžádaly oběti na životech.
Po povodni bylo opraveno koryto řeky Moravy a navyšovaly se břehy na Moravě a Moštěnce a částečně i na Kotojedce, Zacharce a na Věžeckém potoku. Navyšovaly se také břehy Wolfova splávku, který v roce 1997 vyplavil Dolní Zahrady. Opravena byla kanalizace, která byla osazena klapkami proti zpětnému vzdutí řeky. Kroměříž i díky zmíněným opatřením v letech 2006 a 2010 bez výraznější újmy přečkala padesátiletou vodu.
Město navíc připravovalo další opatření. Zastupitelé Kroměříže v září 2018 schválili Smlouvu o spolupráci při přípravě a realizaci projektu Protipovodňová opatření v povodí Moravy – lokalita Kroměříž. Město ji chtělo uzavřít s Povodím Moravy, městy Chropyně a Hulín a obcemi Břest a Skaštice, na jejichž katastru se také měla protipovodňová opatření budovat. Kvůli nesouhlasu Chropyně se však systém ochranných hrází a vodohospodářských objektů, poldrů atd., za cca půl miliardy korun nerealizoval. Náklady by přitom z 90 procent hradila dotace od státu.
