Zastupitelstvo vydalo nový územní plán města Kroměříže
Kroměřížští zastupitelé dnes vydali Územní plán Kroměříž. Pro hlasovalo 17 z 27 přítomných členů zastupitelstva. „Spadlo z nás obrovské břímě, neboť neschválení územního plánu by pro naše město mělo významné negativní důsledky. Tímto byl ukončen proces tvorby nového územního plánu, jenž probíhal neuvěřitelných 15 let. A splnili jsme tím i další část programového prohlášení koalice,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný. „Děkuji každému, kdo se konstruktivně zapojil do tvorby územního plánu. Jeho schválení je pro Kroměříž velmi dobrou zprávou. Hledali jsme nejlepší možné řešení. Výsledkem je kompromis, k němuž jsme dospěli s ohledem na dotčené orgány, jako jsou například ministerstva či krajský úřad,“ dodal místostarosta Pavel Motyčka.
Územní plán je nejdůležitějším nástrojem územního plánování. Stanovuje koncepci rozvoje města a určuje, kde a za jakých podmínek lze stavět. Definuje například lokality určené pro bytovou výstavbu či pro průmyslové objekty. Jinými slovy říká, kde mohou vzniknout nové domy, ulice a čtvrti, jaké plochy jsou určeny pro bydlení, komerci nebo pro stavby veřejného vybavení. Ukazuje také, kde budou plochy chráněny pro parky, lesy nebo zemědělství. Pro rozhodování v území je závazný. „Podstatné je, že nový územní plán neurčuje podrobná řešení pozemků či jednotlivých budov, ale zaměřuje se na rozvoj města jako celku i na charakter a využití jeho lokalit,“ řekl Motyčka, který je určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem Územního plánu Kroměříž.
Podle něho je nový územní plán nutnou podmínkou proto to, aby Kroměříž a její místní části mohly fungovat, reagovat na potřeby lidí a rozvíjet se. „Čím větší je město, tím těžší je najít společný pohled na jeho budoucí podobu. Takovou dohodou je právě územní plán. Spojuje v sobě mnoho různých zájmů a požadavků – obyvatel, politiků, stavebníků a investorů, organizací i soukromého sektoru. Úkolem plánu je všechny tyto zájmy zkoordinovat a stanovit pravidla dalšího rozvoje,“ dodal Motyčka.
Podstatnou součástí procesu tvorby nového územního plánu byla komunikace. Probíhala průběžná jednání s dotčenými orgány. Ze zákona byla uspořádána dvě veřejná projednávání návrhu nového územního plánu (7. srpna 2024 a 9. prosince 2025). Bylo nutné vypořádat námitky a připomínky, které po nich podali občané i právnické osoby. Město nad rámec těchto jednání pořádalo loni v březnu i veřejné setkání s občany k územnímu plánu, kterého se zúčastnily zhruba tři stovky lidí. Politici i úředníci z oddělení územního plánování se s občany setkávali průběžně po celou dobu přípravy nového územního plánu. Uskutečnilo se i pět společných setkání zastupitelů a členů výboru pro územní plán. Výbor se sešel naposledy 16. března, kdy sedmi hlasy z devíti přítomných vydání nového územního plánu podpořil. Zastupitelé dostávali informace o územním plánu průběžně.
Vydáním územního plánu byl završen mnohaletý proces, který začal v březnu 2011, kdy zastupitelstvo schválilo pořízení nového územního plánu. Zadání pro tvorbu nového územního plánu však bylo schváleno až v září 2015. V prosinci 2016 pak rada města schválila pořadí tří soutěžících. Postupem radnice se ale po námitkách neúspěšného účastníka soutěže zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jehož předseda nakonec konstatoval, že město nepochybilo. Zhotovitel územního plánu byl radou vybrán až v létě roku 2018. Stalo se jím sdružení architektů GGM – Ivan Gogolák, Lukáš Grasse a Petr Malý. V říjnu 2019 proběhlo takzvané společné jednání, ke kterému byl tehdejší návrh územního plánu zveřejněn na úřední desce a webu města. Občané tak poprvé měli možnost se s tímto návrhem seznámit a podávat podněty a připomínky k jeho tvorbě.
Nejzazší termín přijetí nového územního plánu je podle stavebního zákona 31. prosince 2028. Pokud by se tak nestalo, znamenalo by to, že od 1. ledna 2029 by územní plán přestal platit a město by se nemohlo dál rozvíjet tak, jak je dnes plánováno. Zanikly by plochy určené pro novou výstavbu a stavět by bylo možné jen v již zastavěných částech města, navíc jen omezeně a při dodržení přísných pravidel. Mimo zastavěné území by se dalo stavět pouze ve výjimečných případech, například u technické nebo dopravní infrastruktury. Nové projekty, které jsou důležité pro budoucnost města – včetně například stavby přístavu, elektrizace železnice, protipovodňových opatření či odkanalizování Trávnických zahrádek – by nebylo možné realizovat.
