Mýty a fakta o Územním plánu Kroměříž

1)    TRANSPARENTNOST ÚP
MÝTUS: Zastupitelé se dozvídali o ÚP jako „partyzáni“
FAKTA: Všichni zastupitelé měli kompletní informace ve sdílené složce zřízené městským úřadem, kam dostávali průběžné informace. Uskutečnilo se pět společných setkání zastupitelů a členů výboru pro územní plán, kterých se bohužel někteří opoziční zastupitelé, kteří si nyní stěžují na údajnou netransparentnost ÚP, neúčastnili... Další informace měli zastupitelé možnost získat ve skupině na WhatsApp, kterou zřídil místostarosta Pavel Motyčka, zastupitel určený pro spolupráci s pořizovatelem ÚP. Zastupitelům byli pro dotazy k dispozici úředníci z oddělení územního plánování i určený zastupitel. Bohužel, opět zde platí, že někteří zastupitelé, kteří si nyní stěžují na údajný nedostatek informací, za těmito lidmi s dotazy nechodili…

2)    REZERVA HŘBITOVA
MÝTUS: Majitel kupoval pozemek za smuteční síní jako rezervu hřbitova a musel počítat s tím, že mu bude v budoucnu vyvlastněna. Je jasné, že jednoho dne bude nedostatek urnových hájů a bude nutné vykopávat kosti „nešťastných vojáků“, obětí první a druhé světové války.
FAKTA: Rezerva hřbitova je na desítky let dostatečná. Tato informace zazněla od správce hřbitova, společnosti Kroměřížské technické služby, při projednávání územního plánu opakovaně. Trendem je pohřbívání v malých urnových hrobech, kolumbáriích a na vsypových loučkách. Lidé naopak kvůli vysokému nájmu a náročné péči opouštějí dvoj-hroby. Zmíněný pozemek za smuteční síní byl v 90. letech nabídnut městu ke koupi, přičemž tehdejší vedení města s koupí pozemku nesouhlasilo. Později pak zastupitelstvo města odsouhlasilo směnu pozemků, v rámci které se město zbavilo svého vlastnického práva k části pozemků v rezervě hřbitova. Majitel dostal od města také potvrzení, které mu slibovalo i příslušnou změnu územního plánu. Změny územního plánu ale byly léta rozhodnutím zastupitelstva zablokovány, čekalo se na nový ÚP. Město nyní rezervu hřbitova z ÚP vypustilo. Kritici tohoto kroku mluví o vyvlastnění – místo toho, aby případně navrhli zpětné odkoupení pozemku od člověka, který kdysi koupil pozemek v dobré víře a další pozemek získal od města. S ohledem na tyto souvislosti by vyvlastnění bylo neobhajitelné, a tak by město na těchto pozemcích ani hřbitov rozšiřovat nemohlo.
MÝTUS: Zastupitelé „jasnou většinou hlasujících“ odhlasovali zachování rezervy hřbitova.
FAKTA: Pro zachování rezervy hřbitova se ve skupině na WhatsApp vyslovilo 12 zastupitelů. V sedmadvacetičlenném sboru je většina 14 hlasů, tedy jakékoliv rozhodnutí musí podpořit nejméně 14 zastupitelů. Pro rezervu tedy nehlasovala ani prostá, natož jasná většina zastupitelů. V platnosti tak zůstal původní návrh.

3)    PARKOVÁNÍ PRO NOVÉ BYTY
MÝTUS: Město „kašle na to, aby schválilo jasné podmínky“ ohledně počtu parkovacích míst pro nové byty. „Postavit králíkárnu pro lidi nebylo nikdy jednodušší. Nejlépe z dotací pro sociálně vyloučené skupiny.“
FAKTA: Zastupitelé v hlasování odmítli stanovení podmínky pro počet parkovacích míst s tím, že stačí zákonná regulace, kterou uplatňuje stavební úřad. Stejně se vyjádřil v připomínce k ÚP z 12. srpna 2024 i předseda spolku Hortus Moraviae Richard Kreml, podle něhož by „vyšší než zákonem daná povinnost způsobila u každého projektu budování dalších zpevněných ploch, převážně na úkor zeleně“. Upozornil i na „problematické projektování v místech, kde už teď je nedostatek prostoru“. Bytový dům Děvín, který je panem Kremlem nyní veřejně zmiňován, vznikl před desítkami let a jeho uvádění v souvislosti s nedostatečným počtem parkovacích míst je tak zavádějící a manipulativní. Stejně tak je nepravdivé a zavádějící strašení občanů stavbou domů pro sociálně vyloučené skupiny. Nic takového se ve městě nepřipravuje a nic takového nový územní plán neobsahuje.

4)    OBCHVAT, TZV. OSRDEČNICE
MÝTUS: Tranzitní doprava „z širokého území od Zdounek, Zborovic, Roštína atd. se tlačí přes město jako přes ucpaný cedník.“ Zastupitelé si nechali namluvit, že město nepotřebuje tzv. osrdečnici. „Ve Zlíně se smějí, až se za břicho popadají. Kraj ušetří.“ Územní plán, který nepočítá s obchvatem, je špatný.
FAKTA: Sčítání dopravy ukázalo, že tranzitní doprava mířící přes místní část Vážany, je zanedbatelná, pohybuje se v jednotkách tisíc vozidel denně. Za těchto okolností stát ani Zlínský kraj nehodlají přispět na stavbu obchvatu, tzv. osrdečnice. Její náklady byly odhadovány ve stovkách milionů korun, možná až k jedné miliardě Kč. Vedení města hodlá zvelebovat školy, sportoviště, chodníky, komunikace atd. Nechce zastavit rozvoj města na léta tím, že většinu peněz na investice bude mít dlouhodobě vázanou na stavbu obchvatu, který bude sloužit malé skupině obyvatel města. A ve Zlíně se nám opravdu „nesmějí“. Zlínský kraj neušetří, to je další manipulativní tvrzení. Kraj totiž není povinen stavět nebo přispět na žádnou stavbu, kterou zastupitelé Kroměříže zařadí do územního plánu města…

5)    ÚDAJNÝ STŘET ZÁJMŮ STAROSTY
MÝTUS: Starosta je ve střetu zájmů a neměl o územním plánu hlasovat.
FAKTA: Hlasování o ÚP je specifické. Ve střetu zájmů je podle striktního dodržování zákona každý zastupitel, který má právo k nějaké nemovitosti v daném městě. Týká se to zřejmě více než poloviny zastupitelů. V procesu schvalování ÚP se tak střet zájmů neřeší. Starosta Tomáš Opatrný se již dříve stal terčem útoků opozičního hnutí Jaroslav Němec – Nezávislí, jehož zastupitelé mu vyčítají zařazení pozemku rodinného příslušníka mezi pozemky k zastavění. Starosta odmítl, že by v této věci jakkoliv intervenoval a ovlivňoval ji. Zmíněnou lokalitu vyhodnotili jako vhodnou pro zastavění sami tvůrci územního plánu, kteří šli s tímto řešením do urbanistické soutěže. Nová zástavba v této lokalitě byla navržena již v rámci společného jednání s dotčenými orgány, ke kterému došlo 30. října 2019, tedy několik let před tím, než byl Tomáš Opatrný zvolený starostou. Stejně tak opakovaně takovéto zastavění území posuzovaly výrobní výbory složené z minulého vedení radnice a stejně tak i výbor pro územní plán, a nikdo neměl výhrady ani připomínky. Na podzim roku 2019 byl tehdejší návrh územního plánu zveřejněn na úřední desce a webu města a také bez výhrad k takovému zastavění.

6)    POZEMKY ZA KAUFLANDEM
MÝTUS: Lukrativní byznys a politicko-podnikatelský „majstrštyk“ s pozemky za Kauflandem, které se zhodnocují pro vlivného podnikatele na stavební pozemky pro bytové domy až o čtyřech podlažích, což není v zájmu města.
FAKTA: Pozemky se nemění na stavební, ale na plochu se smíšeným využitím. V lokalitě již stojí objekt, kde má být ubytování hotelového typu, a tenisová hala. Plocha se smíšeným využitím umožňuje vlastníkovi budovat nová sportoviště i ubytovací kapacity. O povolení konkrétního záměru však bude rozhodovat stavební úřad (i s ohledem na stupeň povodňového nebezpečí). ÚP neřeší, kdo je vlastníkem pozemku, stanovuje „pouze“ limity pro budoucí využití lokality. Město se snažilo vyjít vstříc všem vlastníkům pozemků, kde to s ohledem na dotčené orgány bylo možné (sledovalo přitom budoucí rozvoj Kroměříže a ne skutečnost, kdo je vlastníkem pozemků). Zde bylo vlastníkovi vyhověno jen částečně – původně žádal o vymezení pozemků pro hromadné bydlení.
MÝTUS: Budoucí obyvatelé lokality za Kauflandem mohou potenciálně bránit stavbě sportovní haly.
FAKTA: Řízení o stavebním povolení na sportovní halu již běží. Lze předpokládat, že stavební povolení bude vydáno mnohem dříve, než vlastník zmíněných pozemků vůbec kopne do země a než v dané lokalitě bude někdo bydlet. Paradoxně vydání stavebního povolení sportovní haly aktuálně nesmyslnými obstrukcemi brání původní stavitel bytového domu za Kauflandem. Tento stěžovatel je strůjcem obstrukcí téměř na všech větších investičních akcích města. 
MÝTUS: Město by mělo počkat a lokalitu řešit až poté, co s majitelem pozemků vyjedná cenu atletického stadionu a bude mít stavební povolení na sportovní halu.
FAKTA: Město postupuje podle zákona a férově s rovným přístupem ke každému žadateli. Nelze tak z nějakých „taktických důvodů“ žadateli nevyhovět, pokud to podmínky z hlediska dotčených orgánů a priorit města umožňují. Vedení města také odsuzuje vydírání a podobné praktiky, které nehodlá jako metody vyjednávání používat, nehledě na možný trestněprávní dopad takového jednání.

7)    MOST PŘES MORAVU
MÝTUS: „Budeme plánovat dva mosty přes Moravu“. „Dvěma silnicemi zničíme rekreační zónu na Bágráku“.
FAKTA: ÚP vymezuje možné koridory a propojení, které město bude moci v budoucnu využít. Bude moci, ne bude muset. ÚP vymezuje dokonce tři možné varianty pro druhý most přes řeku Moravu. Tři, ani dva, se však zřejmě stavět nebudou… Podobně je tomu se „silnicemi na Bágráku“. Komunikace jsou v ÚP zaneseny jako potenciální. Jejich realizace je odvislá od rozvoje této lokality, který je však v současné době omezen kvůli povodňovému ohrožení. Silnice však „nezničí rekreační zónu“, to je další nesmyslné strašení lidí.

8)    PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA
MÝTUS: „Ledový klid ohledně protipovodňové ochrany.“
FAKTA: Vedení města v tomto volebním období zintenzivnilo práce na přípravě protipovodňových opatření, se kterými minulá politická reprezentace příliš nepohnula. Zastupitelé loni v listopadu schválili Memorandum o spolupráci při přípravě protipovodňové ochrany Kroměříže mezi Povodím Moravy a městem. Cílem je navázat na již realizovaná protipovodňová opatření a dokončit komplexní protipovodňovou ochranu Kroměříže proti rozlití vodních toků Morava, Moštěnka, Kotojedka, Zacharka a Vážanský potok. V ÚP jsou zahrnuta opatření pro povodí Moravy, pro povodí Kotojedky a jejích přítoků jsou vymezeny plochy územních rezerv. Konkrétní opatření budou zahrnuta po dokončení příslušné dokumentace. Protipovodňová opatření by měla být rozdělena do několika etap. Zahrnují vybudování ochrany na pravém břehu řeky Moravy v úseku od mostu Karla Kryla po soutok Moravy s Kotojedkou, liniová opatření na Kotojedce, ochranu na úsecích Kotojedky a Vážanského potoka, která zahrnuje i vybudování retenčních nádrží, a protipovodňová opatření na levém břehu řeky Moravy. Město kromě Povodí Moravy jedná i se Státním pozemkovým úřadem, se kterým řeší ohrázování místní části Bílany.

9)    ÚDAJNÝ SPĚCH SE SCHVALOVÁNÍM ÚP
MÝTUS: Spěcháme.
FAKTA: Zastupitelstvo schválilo pořízení nového územního plánu už v březnu 2011. Jeho tvorba až po schválení tak trvala 15 let. Jak by asi vypadalo, pokud by město „nespěchalo“? Naopak, bylo třeba dohnat zpoždění, kdy kvůli nečinnosti odpovědných politiků v minulém volebním období práce na územním plánu prakticky stály. Nejzazší termín přijetí nového územního plánu přitom je podle stavebního zákona 31. prosince 2028. Pokud by se tak nestalo, znamenalo by to, že od 1. ledna 2029 by územní plán přestal platit a město by se nemohlo dál rozvíjet tak, jak je dnes plánováno. Zanikly by plochy určené pro novou výstavbu a stavět by bylo možné jen v již zastavěných částech města, navíc jen omezeně a při dodržení přísných pravidel. Mimo zastavěné území by se dalo stavět pouze ve výjimečných případech, například u technické nebo dopravní infrastruktury.

10)     RAČÍN NEPOSTAVÍME
MÝTUS: Město sice vyhodí čtyři miliony za projekt objektu sociálních služeb Račín, ale pak si schválí územní plán, který stavbu nedovolí.
FAKTA: Další projev zastrašování a manipulace bez znalosti věci. V plochách označených „BI“, které platí pro lokalitu Račín, lze realizovat veřejná prostranství včetně parkování i stavby občanského vybavení, mezi které patří i domov pro seniory. Město navíc již má na stavbu Domova se zvláštním režimem Račín pro osoby s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence vydané stavební povolení.