Kroměřížská radnice odhalila kameny zmizelých, připomínají rodinu Brauchbarových
Další čtyři kameny zmizelých, které připomínají oběti holocaustu, dnes odhalila kroměřížská radnice. Na dlažebních kostkách s mosazným povrchem, které jsou vsazené do chodníku před domem číslo popisné 79/21 ve Vodní ulici, jsou jména členů známé kroměřížské židovské rodiny Brauchbarových, která kdysi ve městě provozovala pekařství. „Každý z těchto kamenů zmizelých nese jméno člověka, který zde žil, chodil těmito ulicemi, měl své blízké, své sny a své místo v našem městě. Tyto kameny nejsou jen kusem kovu zasazeným do dlažby. Jsou především tichou výzvou k připomenutí tragédie minulosti, za kterou nestojí anonymní čísla z učebnic dějepisu, ale konkrétní lidské osudy,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný.
Kameny připomínají Viléma a Hynka Brauchbarovy, Hynkovu manželku Bertu a Vilémova syna Richarda. Zmíněné pekařství založil dědeček Viléma a Hynka. Provozovnu měli ve Vodní ulici. V zadní části, která ústila do Ztracené ulice, byly v proluce sklady. Volný prostor byl v roce 1876 zastavěn pekárnou. V přízemí byly pekařské stroje, v prvním patře nádrže na mouku a ve druhém skladiště. Poklidný život rodiny radikálně změnila okupace a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1942 byli deportováni do Terezína, kde Vilém v listopadu téhož roku zemřel. Hynek byl v Terezíně zavražděn o rok později. Jeho žena Berta byla transportována do Osvětimi, kde zahynula v lednu roku 1944. Vilémův syn Richard byl z Terezína odvezen do koncentračního tábora Schwarzheide, kde na konci války zahynul.
„Když jsme zveřejnili, že budeme odhalovat další kameny zmizelých, ozval se jeden mladý člověk z Kroměříže a ptal se, proč to děláme, že mladým lidem to vůbec nic neříká. I proto je potřeba osudy obětí holocaustu připomínat, zvláště v době, kdy nedaleko nás zuří válka. Tito lidé žili v Kroměříži do té doby, než byli zavražděni v koncentračních táborech. Ještě moji rodiče říkali: „Půjdeme nakupovat k Brachbarům“. Byla to významná pekařská rodina, která neprodávala pečivo jen v Kroměříži, ale rozvážela ho i do širšího okolí,“ doplnila ředitelka Knihovny Kroměřížska a zastupitelka města Šárka Kašpárková, která stála u zrodu tradice pokládání kamenů zmizelých v Kroměříži.
Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Kameny mají ukázat, že za oběťmi holocaustu jsou konkrétní lidé. V Kroměříži dříve žila významná židovská komunita, na jejíž památku už bylo v ulicích města mezi lety 2014 až 2023 instalováno 26 kamenů zmizelých. S dnešními kameny jich tak je již celkem 30.
Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé do získání plných občanských práv v 19. století obývali hlavně dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.
