Úrazovost kroměřížských obyvatel
Jedním ze základních kriterií projektu Bezpečná komunita je zavedení programu, který sleduje výskyt a příčiny úrazů. Abychom splnili toto kritérium a současně mohli sledovat účinnost námi prováděných opatření, zavedli jsme od 1. 1. 2001 v našem městě jednotnou evidenci úrazů. Ve zdravotnických zařízeních, kde dochází k prvotnímu ošetření zraněných (celkem 66 pracovišť) jsou vyplňovány tzv. Záznamní listy úrazů. V jednotlivých zdravotnických zařízeních jsou evidovány všechny ošetřené úrazy. Poněvadž zdravotnická zařízení ve městě jsou spádová pro větší území, jsou dále sledovány úrazy obyvatel našeho města. Tyto jsou hodnoceny z hlediska místa jejich vzniku, okolností, které vedly k úrazu, druhu zranění, jeho závažnosti a nutnosti hospitalizace.
Ve všech zdravotnických zařízeních v městě Kroměříž bylo v roce 2001 ošetřeno celkem 9515 úrazů. Z toho mělo 3166 zraněných osob trvalé bydliště v městě Kroměříž. Z uvedeného tedy vyplývá, že 10,65 % kroměřížských obyvatel muselo v tomto roce vyhledat lékařskou pomoc kvůli úrazu. Obdobná čísla byla zaznamenána i v r. 2002. Z celkového počtu 9675 osob ošetřených pro úraz mělo trvalé bydliště v Kroměříži 3130 osob, tzn. 10,64 % kroměřížských obyvatel utrpělo úraz, který byl ošetřen ve zdravotnickém zařízení.
Rozdíly byly zaznamenány jak mezi jednotlivými pohlavími - muži utrpí úraz téměř dvakrát častěji než ženy, tak v jednotlivých věkových skupinách (viz tabulka v příloze této zprávy).
Podle našich předpokladů nejvíc úrazů bylo zaznamenáno u dětí a mladistvých; více než každé šesté kroměřížské dítě muselo být pro úraz ošetřeno ve zdravotnickém zařízení. Značné rozdíly však byly zaznamenány i mezi jednotlivými věkovými skupinami dětí. Zarážející je, že vůbec nejvíce postiženými jsou kojenci, tedy děti do jednoho roku věku.
Další maximum úrazovosti bylo u dětí ve věku 9- 18 let. V této věkové skupině utrpí úraz téměř 20 % dětí. S přibývajícím věkem dále počet úrazů klesá. Opětovný nárust zaznamenáváme až u seniorů, tedy osob nad 66 let věku. Zde však musím poznamenat, že skutečná úrazovost seniorů je určitě naopak daleko vyšší, než ukazuje tabulka. Z nedávného šetření úrazovosti u seniorů vyplynulo, že úraz během roku utrpí více než polovina těchto osob. Značná část z nich však není ošetřena ve zdravotnickém zařízení, byť se jedná i o závažné úrazy, např. zlomeninu žeber.
Nejčastějším typem úrazů jsou poranění povrchu těla, kam patří velké oděrky, řezné či bodné rány apod.; tento typ úrazů byl zaznamenán u 54,8 % zraněných v r. 2001, resp. 63,16 % v r. 2002. Na druhém místě byly zlomeniny ( 26,6 % v r. 2001, 20,22 % v r. 2002), dále zlomeniny lebečních kostí, poranění hlavy a otřesy mozku ( 8,4 %, 6,84 %) a poranění smyslových orgánů- zraku, sluchu a čichu ( 5,83 %, 3,87 %). Ostatní typy úrazů byly zaznamenány v obou letech v necelých 6 % případů.
Nejvíce úrazů vzniká doma ( 41 %, 38 %), na ulici a na silnici ( 23 %, 26 %) a dále na hřišti ( 10 %, 12 %). Až za nimi následují pracoviště, škola a jiná místa.
Z hlediska mechanismu nejvíce úrazů vzniká při práci, ať už doma, na zahrádce či na pracovišti (30 %, 24 %), dále při neorganizovaném sportu ( 12 %, 14 %) a při organizovaném sportu ( 10 %, 10 %). Co je opět zarážející- více než 5 % úrazů vzniká při konfliktu s jinou osobou. Bohužel ale, tyto úrazy jsou zaznamenávány nejen u dětí, ale i u dospělých mužů i žen. Zde si nemohu odpustit poznámku, že hlavně u dětí nelze vyloučit negativní vliv různých druhů sdělovacích prostředků, kde děti jsou denně konfrontovány s násilím jako běžnou součástí mezilidských vztahů.
13 %, resp. 12 % úrazů bylo hodnoceno jako středně závažných, jedno procento jako těžkých. 8,7 %, resp. 9,39 % zraněných muselo být vzhledem k závažnosti různě dlouhou dobu hospitalizováno. xy zraněných v roce 2001 úrazu podlehlo, v r. 2002 yz osob.
Nejkritičtějším obdobím z hlediska úrazovosti jsou nejteplejší měsíce roku- tedy duben až srpen.