Příspěvek na provoz motorového vozidla

| 27.10.2003 |

Informace oddělení dávek pro těžce zdravotně postižené občany

- příspěvek na provoz motorového vozidla.

 

V souvislosti s blížícím se dalším platebním obdobím kalendářního roku 2004 u příspěvku na provoz motorového vozidla bychom rádi přiblížili všem, kteří tento příspěvek pobírají, nebo se o tuto dávku zajímají, některé z podmínek které mají vliv na výplatu této dávky, nebo její výši.

Poskytnutí příspěvku upravuje § 36 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánu ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V odstavci 1 tohoto paragrafu se uvádí, že příspěvek se poskytne, pokud se občan předem písemně zaváže vrátit poměrnou část příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky nároku pro přiznání příspěvku. Tento závazek žadatel o uvedený příspěvek činí již při podání žádosti.

Jedním z nejčastějších důvodů vracení poměrné části příspěvku bývá ukončení platnosti technické způsobilosti motorového vozidla. Většinou se jedná o pár dnů, ale poměrně často se jedná i o týdny a dokonce i měsíce. I v těchto případech jsou občané povinni oznámit, a to dokonce i písemně do 8 dnů, příslušnému správnímu orgánu (podle § 106 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.) skutečnost, že jejich motorové vozidlo není schopné provozu a z toho důvodu nemůže být používáno pro pravidelnou dopravu zdravotně postižené osoby.

Správní orgán je na základě tohoto oznámení povinen požadovat vrácení poměrné části příspěvku za období, po které nemohlo být z výše uvedených důvodů motorové vozidlo používáno pro dopravu těžce zdravotně postiženého občana.

Při řízení o vrácení poměrné části příspěvku občané často argumentují z jejich pohledu odůvodnitelnými příčinami proč nebyla technická kontrola provedena v termínu a žádají správní orgán o přihlédnutí k jejich argumentaci.

Tyto argumenty však odporují zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde v § 36 se doslova uvádí:

„Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.“

Způsobilost k provozu motorového vozidla je vyznačena ve velkém technickém průkaze a to vždy k určitému datu ode dne, kdy vozidlo bylo přistaveno k technické kontrole.

V souvislosti se způsobilostí motorového vozidla k provozu nelze opomenout ani to, že technická kontrola je vázána na platnost emisí, která je uvedena v příloze k technickému průkazu, v „Osvědčení o měření emisí“ a je stanovena rovněž do určitého data!

Příspěvek na provoz se poskytuje na období kalendářního roku a předpokládá se, že v průběhu celého roku je pro pravidelnou dopravu zdravotně postiženého občana používáno.

Z tohoto plyne, že pokud z důvodu neprovedené technické kontroly není vozidlo způsobilé k provozu a i přesto je používáno, je to pouze na vlastní riziko občana avšak příspěvek na provoz po tuto dobu poskytnout v žádném případě nelze!

Časté dotazy se týkají rovněž poskytnutí příspěvku na provoz motorového vozidla z důvodu pravidelné dopravy zdravotně postiženého občana zajišťované vozidlem, které je v obchodním majetku fyzické osoby podnikatele.

K tomuto problému zaujalo stanovisko MPSV a následně na základě stanoviska Ministerstva financí, výklad k uvedené problematice zpřesnilo. Z tohoto výkladu vychází i následující informace.

Pokud je motorové vozidlo používáno pro obchodní (podnikatelské) účely a současně je tímto vozidlem zajišťovaná pravidelná doprava zdravotně postiženého občana, je nutné sledovat, zda provozovatel (podnikatel) zahrnuje v rámci stanovení daně z příjmu 100% odpis hmotného majetku – v tomto případě motorového vozidla, nebo zda s ohledem na skutečnost, že tento majetek je používán pouze z části k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu se zahrnuje pouze poměrná část odpisů (§ 28 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů). Tuto skutečnost lze však zjistit až s odstupem půl roku, kdy je podáváno přiznání k dani z příjmu za předchozí zdaňovací období. V průběhu kalendářního roku je nezbytné sledovat výkaz jízd občana, protože on bude povinen ve výkaze vyznačovat, které jízdy jsou uskutečněny pro obchodní potřebu a které pro dopravu zdravotně postiženého občana. Na základě tohoto výkazu je pro výše uvedený odpis možno stanovit, jaké procento připadá na odpis, protože jde o využití pro podnikatelské účely a jaké procento pro potřebu osobní, včetně přepravy zdravotně postiženého občana. Uvedený výkaz jízd je možné sledovat průběžně, v termínech určených správním orgánem. Pokud se ukáže, při následné kontrole v průběhu kalendářního roku, následujícího po kalendářním roce, na nějž byl příspěvek přiznán, že občan byl příjemcem příspěvku na provoz motorového vozidla a zároveň odepisoval ve stanoveném období 100% hodnoty motorového vozidla, na které pobíral příspěvek na provoz, bude povinen příspěvek vrátit, protože prokazatelně toto motorové vozidlo nebylo používáno pro pravidelnou dopravu zdravotně postiženého občana.

Na úplný závěr bychom se zmínili o třetí nejčastější otázce a to, kdo je žadatel a koho lze považovat za osobu blízkou.

Stávající právní úprava pro poskytování příspěvku na provoz motorového vozidla je vázána na skutečnost, že žadatel je „držitelem motorového vozidla“ (tento pojem se podle zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v nových technických průkazech již nepoužívá, byl nahrazen termínem provozovatel a vlastník).

Na otázku koho lze považovat za osobu blízkou sdělujeme následující. Pro účely sociální péče se považují podle § 24 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, manželé, příbuzní v řadě přímé, děti, uvedené v § 20 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, sourozenci, zeť a snacha a to kteréhokoli z manželů. Za příbuzné v řadě přímé se považují rodiče, prarodiče, děti a vnoučata, příbuzní manžela v řadě přímé, tj. tchán, tchyně, prarodiče manžela, děti manžela, vnoučata manžela dále pak sourozenci a sourozenci manžela, tj. bratr, sestra, švagr, švagrová. Rovněž zeť a snacha, zeť manžela a snacha manžela jsou považováni za osoby blízké. Pokud jde o vysvětlení pojmu děti, tak se za ně pro účely příspěvku považují děti vlastní nebo osvojené a rovněž děti převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu a dítě manžela, zemře-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.

Za osobu blízkou však nelze považovat v tomto případě druha a družku. Někdy se správní orgán setká se situací, kdy nejde o osobu blízkou podle příslušného ustanovení zákona o důchodovém pojištění, ale fakticky charakter osoby blízké naplňuje. V těchto ojedinělých případech lze, pokud takové osoby dlouhodobě žijí ve společné domácnosti a vytvořily se mezi nimi vztahy obdobné vztahům mezi osobami blízkými, požádat ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona. Žádost však musí být řádně zdůvodněna a podložena vyjádřením příslušného správního orgánu, který situaci žadatele o dávku v souvislosti s jeho vztahem k osobě, kterou bude přepravovat, posuzuje na základě důkladného šetření.

K dalším výhodám a dávkám pro zdravotně postižené občany se vrátíme v některém z příštích článků.

 

Soňa Prandorfiová

sociální odbor

 

Sdílejte článek

Tisknout článek