Město stromů: listopad - měsíc jilmu

| 25.11.2006 |

Čeleď jilmů obsahuje asi 15 rodů a asi 150 druhů stále zelených a opadavých stromů a keřů, které rostou v přírodě tropických a severních mírných oblastí. Listy jsou obvykle střídavé. Malé květy nemají korunní lístky, plod může být okřídlený a suchý, dužnatý s jediným semenem nebo nažka.

Citelné množství jilmů bylo během posledních třiceti let zničeno tzv. holandskou chorobou, jak se také jinak říká grafióze. Evropou proběhly ve 20. století dvě vlny této choroby, jimž nakonec padla za oběť téměř celá současná populace všech evropských jilmů. Nejprve byl napaden jilm habrolistý, později jilm horský a nakonec i vaz, který chorobě odolával nejdéle. Při ní bývají vodivá pletiva ucpána houbou Ceratocystis ulmi, takže rostlina zpravidla zhyne. Houba je přenášena brouky z čeledi kůrovcovitých, kteří kladou pod kůru svá vajíčka. K zabránění infekce je nutno napadené stromy co nejrychleji odstranit a spálit, nebo poraženým stromům sloupnout kůru a ponořit jí do vody. Dokud není choroba vymýcena, nemá smysl sázet další jilmy s výjimkou těch, u nichž je prokázána odolnost vůči grafióze.

U nás jsou původní pouze tři druhy jilmů: jilm vaz, jilm habrolistý, jilm drsný(horský). Jilm vaz roste pomaleji než ostatní druhy, je celkově nižší a rozložitější. U nás se vyskytuje v nížinách zvláště na vlhkých náplavech lužních lesů, u břehů řek a v pahorkatinách asi do 500 m n.m. Na kmeni vazu se tvoří charakteristické výmladky (tzv. vlky). Jilm habrolistý je statný strom se silným kmenem. V pahorkatinách stoupá do výše 600 m n. m., ze všech jilmů snese největší zástin a sucho. Jilm drsný (horský) býval ze všech druhů jilmů lesnicky nejvýznamnější. Dožívá se značně vysokého věku (i přes 400 let). Nejčastěji se vyskytuje ve stinných listnatých lesích pahorkatin a podhorského pásma a to mnohdy i nad hranicí 1000 m n. m., v nížinách je vzácný. Jilm je strom ceněný sadovníky pro velmi dekorativní vzhled a dlouhověkost, truhláři pak pro jeho tvrdé, pevné a pružné dřevo (používá se například k výrobě hudebních nástrojů). Jilm byl severoamerickými indiány používán ve formě nálevu k hojení ran, popálenin a podráždění kůže. Poté se stal populárním jako přípravek proti kašli a nachlazení. Zklidňuje sliznici, podrážděnou chřipkou, odstraňuje suchost při dýchání spojenou s bronchitidou, užívá se při průjmu jako zvlhčovač kůže při menších poraněních. Prášek z jilmové kůry z mladých větví pomáhá proti kolice a proto se dříve přidával dobytku do krmení. Z alergologického hlediska patří k méně významným dřevinám.

Památné jilmy na Kroměřížsku:

Bystřice pod Hostýnem – jilm u starého autobusového nádraží u přejezdu přes železniční vlečku, obvod kmene 312 cm, stáří cca 150 let, výška 27 metrů.

Litenčice – jilm drsný u kostela sv. Petra a Pavla, obvod kmene 297 cm, výška 21 m, stáří cca 150 let.

 

 

Sdílejte článek

Tisknout článek