Náramky mají zlepšit viditelnost dětí v dopravním provozu

Když jdu ráno do práce, je ještě skoro tma. Není divu, v prosinci jsou dny krátké a noci dlouhé. Potkávám řadu dětí na cestě do školní družiny nebo do školy a dívám se jim na paže. Kolik asi uvidím reflexních náramků, které jsme v září poslali prvňáčkům do kroměřížských škol? Jsem zklamaná. tento týden jsem neviděla ani jeden a přitom jsme jich rozdali kolem 200 do prvních tříd a dalších 150 při různých akcích Evropského týdne mobility. Proč nejsou vidět? Co se s nimi stalo? Na to jsem se šla zeptat dětí do ZŠ na Komenského náměstí.

Děti mě vřele přivítaly ve své školní družině. Popovídaly si se mnou o cestě do školy i ze školy a pomohly mi najít alespoň některé odpovědi na mou starost.

A zde je, co jsem se od nich dověděla:

Všichni žáci prvních tříd náramky v pořádku dostali. Všem se náramky líbí. 90% ví, že odrážejí světlo. 80% mělo své náramky sebou (moje návštěva byla ohlášená). Ostatní děti (20%) o své náramky nějakým způsobem přišly a rodiče nemají kde pořídit nové. Ale téměř všechny děti si náramky do školy přinesly v taškách, místo na rukávech. Dílem proto, že o ně nechtějí přijít a dílem proto, že si plně neuvědomují jejich funkci.

Co s tím uděláme? .... Hned tentýž den jsem navštívila vedoucího Informačního centra na Velkém náměstí. Dohodli jme se, že Infocentrum náramky také nakoupí a rodiče je zde budou moct dětem koupit. .... Prosím rodiče, učitele, vychovatele, prostě všechny dospělé, aby mluvili s dětmi o tom, že je třeba nosit na oděvu něco retroreflexivního – odrážejícího paprsky reflektorů aut. Zejména v této pošmourné době a vůbec za snížené viditelnosti. Vozíte li děti v autě, ukažte jim ten rozdíl ve viditelnosti odrazkami vybavených a nevybavených účastníků provozu.