Kroměřížská policie radí chodcům

Autoři: kpt. Mgr. Luděk Remeš a prap. Blanka Králová, PIS PČR OŘ Kroměříž

Na našich silnicích dochází často k dopravním nehodám s účastí chodce. Proto bychom chtěli připomenout některá pravidla, která se chodců týkají a která je potřeba v zájmu vlastní bezpečnosti dodržovat.

Chodec je přímým účastníkem silničního provozu. Proto je povinný být ohleduplný, ukázněný, pozorný i opatrný, musí znát a dodržovat daná pravidla. Podle zákona je chodcem jednak osoba jdoucí po svých nohách, ale i ten, kdo třeba táhne sáňky, dětský kočárek, vede kolo nebo psa, pohybuje se na kolečkových bruslích nebo lyžích. Chodec užívá k chůzi především chodníku (nejlépe jeho pravou polovinu, pak se s ostatními chodci bezpečně míjí) nebo stezky pro chodce. Kde chodník není, chodí se po levé krajnici nebo při levém okraji vozovky a to nejvíce dva chodci vedle sebe, za snížené viditelnosti chodíme pouze po jednom. Je důležité, aby byl chodec v provozu dobře vidět. Je třeba volit alespoň část svrchního oblečení v pestrých barvách nebo mít reflexní doplněk. I blikačka na kolo zavěšená na šňůrce a pověšená na krk je výborným řešením, jak se zviditelnit. Jde hlavně o chůzi po silnici mezi vesnicemi, kde často dochází k nehodám. Na ulici totiž platí pravidlo „vidět a být viděn.“ Například je prokázáno, že za snížené viditelnosti uvidí řidič „tmavého“ chodce na vzdálenost asi 30 m. To nestačí při rychlosti 90 km/h ani zabrzdit. „Osvětlený“ chodec je vidět už na vzdálenost 150 m, řidič stačí nejen zabrzdit, ale i zastavit. Pokud víme, že se odněkud budeme vracet až za tmy, je dobré vzít si baterku.

Největší nebezpečí hrozí chodcům při přecházení vozovky. Tu přecházíme pouze tam, kde je dobře vidět na levou i pravou stranu. Ne tedy v zatáčce, mezi stojícími vozidly, nebo mezi vzrostlými keři či stromy. Pokud máme přechod pro chodce, je povinnost po tomto přejít. Často vidíme - zejména starší lidi - přecházet, kde se jim to zrovna hodí. Pozor! Chodci často podléhají mylné a často smrtelné představě, že na přechodu pro chodce mají absolutní přednost a vstupují řidičům přímo pod kola jejich automobilů. Žádný řidič nedokáže na místě zastavit, pokud mu chodec náhle vejde do vozovky. A to je třeba si uvědomit. Přecházíme silnici, pouze pokud nic nejede nebo pokud nám jedoucí řidič zastaví. Jestliže má silnice více jízdních pruhů, sledujeme při přecházení všechny tyto pruhy. Stává se, že v jednom pruhu řidič zastaví, v pruhu druhém chodce srazí. A každý chodec je zodpovědný sám za sebe, tedy musí neustále sledovat, co se kolem něj děje. Lze tak předejít, nebo se vyhnout velké spoustě úrazů a úmrtí, způsobených nesprávným odhadem rychlosti a vzdálenosti přijíždějícího vozidla. Na přechodech se světelnou signalizací se touto řídíme! Na červenou nepřecházíme nikdy, ani když spěcháme! Naopak než vejdeme do vozovky na zeleného panáčka, ještě se dobře rozhlédneme a přesvědčíme se, že nic nejede, nebo že všechna auta stojí. Řidiči totiž pravidla také porušují a nám přece jde o naši vlastní bezpečnost.

Ze všeho tedy vyplývá závěr, že nejlepší ochranou před nebezpečím, které nám hrozí v silničním provozu je být opatrný, být vidět a být zodpovědný - vůči sobě i ostatním.