Daň za život v centru? Hluk (MF Dnes, 7. 2. 2008)

Autor: MICHAL VERNER; Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

NADMĚRNÝ HLUK Desetitisíce lidí v regionu žijí v pásmech hluku vyššího než padesát decibelů. Zdravotní důsledky přitom má už hladina čtyřiceti decibelů. Dlouhodobé vystavení hluku má navíc negativní vliv na kardiovaskulární systém, zejména krevní tlak.

Zlínský kraj - Desetitisíce lidí v regionu žijí v pásmech hluku vyššího než padesát pět decibelů. „Hladina čtyřicet decibelů a více už nepříznivě působí na spánek,“ řekl František Pařízek z Krajské hygienické stanice. Důsledkem je pak rozmrzelost a úbytek energie, dlouhodobé vystavení hluku má navíc negativní vliv na kardiovaskulární systém, zejména krevní tlak.

Největší hluk způsobuje doprava Zmíněné údaje o míře hluku přineslo měření ministerstva zdravotnictví, podrobnější mapy a tabulky jsou k nalezení na jeho internetových stránkách. Podle nich obývají tisíce lidí ve Zlínském kraji dokonce lokality, kde na jejich sluch útočí více než sedmdesát decibelů.

To už je výše, kvůli které zlínská pobočka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) instaluje různá protihluková opatření. „Denní mezní hladina je sedmdesát a noční šedesát decibelů. Vloňském roce jsme kvůli hluku například měnili okna v domech podél komunikace I/55 v Kunovicích na Uherskohradišťsku,“ sdělil provozní náměstek zlínské správy Karel Kočíb.

Nová okna chránící před ruchem okolí by měly ve stejném okrese letos od ŘSD dostat desítky objektů ve Starém Hrozenkově. „Na tamní situaci měl velký vliv vstup do EU, a s ním spojené zvýšení hustoty kamionové dopravy, především v blízkosti státních hranic,“ vysvětloval Kočíb.

Právě doprava je nejčastějším původcem nadměrného hlukového zatížení. Dokazují to i mapy na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Třeba ve Zlíně jsou jednoznačně nejhlučnějšími místy silnice a jejich nejbližší okolí. Příkladem může být komunikace I/49 ve směru na Otrokovice. „Už při stavebních úpravách se ale posuzuje vliv na životní prostředí. Na základě odhadované hustoty provozu byly kolem této silnice postaveny protihlukové bariéry,“ zdůraznila mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková.

Stejným procesem prošel také projekt přivaděče, který má v budoucnu napojit Zlín na silnici R/49 a dálnici D1. „Tam se nyní zvažují různé varianty opatření snižujících míru hluku v jeho okolí,“ dodala.

Dalším místem ve Zlíně, kde se hlasitost dostává na úroveň okolo osmdesáti decibelů, je centrum, hlavně ulice Dlouhá a Štefánikova v blízkosti náměstí Míru. Přičina je zase zcela zřejmá - auta. Provoz ve středu města by v budoucnu měla zmírnit takzvaná pravobřežní komunikace. Její budování však podle radnice nezačne před rokem 2010, u některých úseků se mluví až o roce 2030.

Že zdrojem hluku jsou nejčastěji silnice, potvrzují také další města.

„Doprava, doprava a zase doprava. Tady vede hlavní komunikace městem. Podstatnou částí plánovaného řešení by měl být obchvat. Navíc jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic a Českými drahami o protihlukových opatřeních, která musí v tomto případě zajistit oni,“ uvedl starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.

Jediné řešení: snížení dopravního zatížení měst Přípravné práce k projektu tamního obchvatu mají začít letos. „Kdy bude dokončen, se dá odhadnout jen těžko, určitě to bude trvat několik let,“ řekl Částečka.

Hlavní dopravní tah vede přímo městem i v Uherském Hradišti. Zřejmě kvůli tomu tam žije poměrně velká část obyvatel, přes jeden a půl tisíce, v pásmu s hlukem přesahujícím sedmdesát decibelů. „Nesetkal jsem se ale v poslední době s tím, že by přišla nějaká žádost o řešení problému s vyšší hlučností,“ podotkl místostarosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský. Podobně jako v jiných městech regionu se i tam zvažují možnosti, jak snížit dopravní zatížení.

Někde se to už povedlo a přineslo to výrazné zlepšení životních podmínek. Například ve Vsetíně žije podle tabulek ministerstva zdravotnictví jen čtrnáct lidí v pásmu s hladinou hluku nad pětapadesát decibelů. Žádný člověk tam pak není vystaven ruchu hlasitějšímu než sedm desítek decibelů. V tom mohou Vsetínu konkurovat většinou jen menší obce. „Je to samozřejmě i tím, že byl vybudován obchvat, jinde vedou hlavní tahy přímo centrem, ale u nás ne,“ řekla mluvčí radnice Eva Stejskalová.

I tak je ale stále co zlepšovat. „Víme, že především u velkých cest není hlučnost zrovna nízká. Snažíme se proto dotlačit krajský úřad, aby provedl nějaká opatření,“ dodala Stejskalová.

Jedním z nejklidnějších míst se kupodivu stalo další bývalé okresní město, a to Kroměříž. „Nejsme totiž průmyslové centrum, nejsou tu žádné velké podniky, jen menší a tišší provozy,“ řekl mluvčí radnice Pavel Zrna.

V Kroměříži nebydlí v zóně hluku vyššího než sedmdesát decibelů nikdo, přitom v nedalekém menším Hulíně je to pro srovnání osm stovek lidí. „U nás ale jezdí velká část aut po obchvatu daleko od centra, a také nejsme v železničním koridoru jako Hulín,“ dodal Zrna.

Hulín se nachází na frekventované křižovatce mezi Holešovem, Kroměříží, Otrokovicemi a Přerovem.

„Vyřešeno to bude až v roce 2011, až bude dostavěna dálnice a na ni navazující rychlostní komunikace. Pak by se mělo středu města výrazně odlehčit. Jiná možnost, jak omezit hustotu provozu, tu není,“ řekl starosta Roman Hoza.

Třeba v Otrokovicích ale nejdříve nepomohl ani obchvat. Když na něm bylo totiž zavedeno mýtné, začaly se kamiony vracet do centra. „Umístili jsme proto na několika místech značky omezující průjezd vozidel těžších než dvanáct tun. A bylo to hned poznat,“ řekl mluvčí městského úřadu Milan Plesar. „Přišla nám řada dopisů a mailů s pozitivní odezvou od občanů, mnozí také volali a pochvalovali si větší klid,“ uvedl.

Nejen doprava ale zatěžuje obce hlukem. „Jsme průmyslovou lokalitou, a to má dopad na okolí v podobě zvýšené hlučnosti. Hygienici například pokutovali jednu firmu z areálu Toma,“ řekl Plesar