Analýza prokázala únik arzenu z odkaliště v Bělově

| 17.09.2009 |

Kroměříž, Bělov – Starou ekologickou zátěží, která je i v současné době středem zájmu veřejnosti je někdejší odkaliště popílku v Bělově. Celé údolí mezi obcemi Bělov a Nová Dědina bylo od sedmdesátých let zaváženo naplavovaným popílkem, který sem hydraulickou cestou dopravovala Teplárna Otrokovice. V devadesátých letech se odkaliště začalo zavážet popílkem upraveným v podobě výrobku s názvem OTOSAN. V uplynulých letech jsme byli svědky mnoha debat o škodlivosti tohoto materiálu i o negativním dopadu lokality na životní prostředí, ba dokonce o výskytu karcinogenních látek a jedů. Teprve analýza rizik, zpracovaná v letošním roce na základě podrobných průzkumů, měření a vzorků, však přináší odborný pohled na celou problematiku, podrobné rozbory a především navrhuje řešení, jak vlivy na životní prostředí eliminovat. Podle odborníků bez analýzy rizik nebyly k dispozici relevantní informace a spíše než fakta se na veřejnosti objevovaly spíše jen nejrůznější názory a fámy.

Odkaliště Bělov bylo podrobně přezkoumáno odbornou firmou AMEC, která v analýze rizik definovala největší problémy v hlediska životního prostředí, přezkoumala materiál OTOSAN a analyzovala, které látky vlastně z odkaliště vytékají. „Dno odkaliště je celé tvořené naplaveninami popílku, mluvíme o takzvané saturované zóně. Vzhledem k tomu, že z naplaveného popílku se uvolňuje arzen a další sloučeniny, přikročilo se v devadesátých letech k navážení technologicky upraveného popílku s názvem OTOSAN, v němž se těžké kovy vážou do krystalické mřížky a materiál vyvolává podobné reakce jako tvrdnutí betonu," vysvětluje Petr Vodák, vedoucí vodoprávního úřadu kroměřížské radnice. Podle toho, z jaké oblasti se přivezlo uhlí do teplárny a kolik vápna se do výrobku přidalo, vznikal materiál s označením OTOSAN I, II a III. Tímto výrobkem, z něhož už by se neměly sloučeniny uvolňovat, se údolí začalo postupně přikrývat a utěsňovat. „V současné době ale do prostoru odkaliště přitéká jednak povrchová voda na místa, která ještě nejsou utěsněná a přitéká tam i odpadní voda z obce Nová Dědina. Tato voda vymývá dno údolí s původním popílkem a analýzou rizik bylo prokázáno, že do povrchových vod, konkrétně do místního Širokého potoka, uniká ze saturované zóny arzen." Podle Petra Vodáka je právě toto zjištění největším ekologickým problémem, který byl v lokalitě zjištěn. „V analýze rizik bylo potvrzeno šíření kontaminantu povrchovými vodami, především byla prokázána jeho kumulace ve dnových sedimentech Širokého potoka a u výpustního profilu. Nebylo ale potvrzeno ovlivnění podzemních vod v obcích Nová Dědina a Bělov vlivem průsaků odpadních vod z odkaliště, nebylo potvrzeno šíření znečištění vzduchem, nebyla prokázána kontaminace v řece Moravě a výpočtem denních dávek přijmu škodlivin a vyhodnocením nekarcinogenních i karcinogenních zdravotních rizik nebylo zjištěno riziko ohrožení zdraví lidí v prostoru odkaliště," je uvedeno v dokumentu.

Díky odborným rozborům se již připravují i opatření, která mají vliv odkaliště na životní prostředí eliminovat. „Jde o to, aby se povrchová voda oddělila od saturované zóny. Použití OTOSANu zpochybněno nebylo, avšak mělo by se přikročit, a to je v návrhové části analýzy rizik, ke změně manipulačního řádu. Část údolí s volně loženým popílkem do které prší, by se měla zabetonovat OTOSANEM, který je nepropustný. Změní se také způsob jeho ukládání a zavážení hlínou tak, aby nedocházelo k prašnosti," vysvětlil Petr Vodák. Co se týče kontaminace povrchových vod arzenem, při analýze rizik bylo zjištěno, že nejvíc arzenu se nachází ve vodě hned u výtoku z odkaliště a pak jeho obsah velmi rychle klesá. Arzen se navazuje do sedimentu, takže ve vodě dál po proudu již není. „Navržené opatření tedy využívá této přírodní schopnosti. U výtoku Teplárna Otrokovice vybuduje sedimentační jímku s velmi jemným jílem, do něhož se arzen absorbuje Tím by byl odtok ze saturované zóny vyčištěn."

Na jednáních s Inspekcí životního prostředí bylo dohodnuto, že Teplárna po zadání projektové dokumentace na stavby a změnu manipulačního řádu požádá Vodoprávní úřad kroměřížské radnice o stavební povolení k vodním dílům (sedimentační jímka) a o nové povolení k nakládání s odpadními vodami, v němž budou navrženy nové limity vycházející z analýzy rizik. V manipulačním řádu pak budou v odkališti definována konkrétní místa, která bude sledovat akreditovaná odborná laboratoř. K realizaci těchto opatření by přitom mělo dojít nejpozději do jednoho roku.

Výsledkem všech opatření a následné rekultivace bude zavezené údolí s vysázenými dřevinami, jejichž vhodný výběr už provedla Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. V přední části odkaliště se vzhledem k dobré poloze počítá s fotovoltaickou elektrárnou.

Sdílejte článek

Tisknout článek