Demografie

Vývoj počtu obyvatelstva města Kroměříže

Město Kroměříž mělo k 31. 12. 2013 celkem 28 921 obyvatel. Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel, znázorněný v grafu, má od roku 1995 do roku 2011 klesající trend. Obyvatel ubývá jak přirozenou měnou, tak migrací. Mírné nárůsty počtu obyvatel ve městě v roce 2000 a 2010 jsou způsobeny výraznějším kladným migračním saldem v těchto letech. Nelze však určit příčinu těchto singulárních nárůstů počtu přistěhovalých do města. 

Graf: Vývoj počtu obyvatel města Kroměříže mezi roky 1995 - 2011

Zdroj: Český statistický úřad

Věková struktury obyvatelstva města Kroměříže

V posledních letech dochází v souladu s celorepublikovým trendem k nárůstu průměrného věku obyvatelstva města. Tento nárůst je způsoben relativním i absolutním poklesem počtu osob v nejmladších věkových kohortách. Což dokladuje graf, jenž znázorňuje rozložení obyvatelstva podle věku a pohlaví do tří základních skupin a kde podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let vykazuje nízkou hodnotu typickou pro stárnoucí populaci. 

Graf: Struktura obyvatel města Kroměříže podle věku a pohlaví k 31.12.2011

Zdroj: Český statistický úřad

Z grafu je patrné, že neproduktivní složka obyvatelstva se bude zvětšovat s nástupem silných ročníků odcházejících do důchodu a relativním poklesem podílu produktivní a předproduktivní složky obyvatelstva.

Co se týče rozložení obyvatelstva podle pohlaví, ani zde město Kroměříž nevykazuje odchylku od běžného vývoje v našich podmínkách, kdy lze v nejnižších věkových kategoriích pozorovat mírně vyšší podíl mužské složky obyvatelstva, která se však směrem k vyšším věkovým kategoriím srovnává a od věkové skupiny 40+ již lze pozorovat zvyšující se podíl ženské složky obyvatelstva, což souvisí s vyšší nadějí na dožití u žen než u mužů a vyšší úmrtností mužů v dospělém věku.

Migrace a přirozená měna obyvatel města Kroměříže 

Trend poklesu počtu obyvatelstva přirozenou měnou a jeho kompenzace migrací je obecnějším jevem, který lze pozorovat v posledních letech v mnoha českých městech. Díky procesu urbanizace jsou města zatím schopna alespoň částečně kompenzovat přirozený pokles počtu obyvatel nárůstem počtu přistěhovalých, ale přesun obyvatelstva z vesnic do měst má také své limity a lze očekávat u města Kroměříže, podobně jako u jiných českých měst této velikosti, pokles celkového počtu obyvatel i v dalších letech. 

Graf znázorňuje vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v jednotlivých letech v období 1995 až 2011. V grafu lze vidět, že jediným rokem v tomto období, kdy migrační saldo dosáhlo záporných hodnot jsou roka 1996 až 2004, naopak nejvyššího přírůstku migrací bylo dosaženo v roce 2000. Výraznější kladné migrační saldo v roce 2010  bylo způsobeno poklesem počtu vystěhovalých. Z grafu lze také dobře vidět, jaký vliv má migrace na celkový pohyb obyvatelstva, kdy červená čára znázorňující celkový pohyb obyvatelstva ve svém průběhu výrazně kopíruje průběh migračního salda a je spíše lehce modifikována přirozeným přírůstkem či úbytkem obyvatel.

Graf: Pohyb obyvatelstva města Kroměříže mezi roky 1995 - 2011

Zdroj: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatel Kroměříže

Ze srovnání výsledků sčítání lidu, domů a bytů v letech 2001 a 2011 o náboženském vyznání obyvatel je patrný pokles podílu věřících na celkovém počtu obyvatel. Zatímco v roce 2001 se jako „věřící“ (ať již hlásící či nehlásící se k některé církvi nebo náboženské společnosti) označilo 35 % obyvatel, v roce 2011 to bylo již pouze 27 %. V roce 2011 se jako „věřící“ označilo 7978 obyvatel, z nich se 31 % nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti. Z věřících, hlásících se k církvi či náboženské společnosti je nevyšší podíl těch, hlásících se k církvi římskokatolické (84 %), druhé nejvyšší zastoupení má církev českoslovanská husitská (3 %). Ve srovnání s celorepublikovým údajem je podíl věřících v Kroměříži o cca 6 % vyšší. 

Významný pokles podílu věřícího obyvatelstva (jak ve městě Kroměříži, tak na celorepublikové úrovni) lze do značné míry přičítat postupnému „vymírání“ věřících obyvatel (vyšší podíl věřících ve starších věkových kategoriích) a současně stále působícímu trendu sekularizace české společnosti.

Tabulka: Obyvatelstvo města Kroměříže dle náboženského vyznání

Zdroj: Český statistický úřad

Vzdělanostní struktura obyvatel města Kroměříže 

Nejvyšší podíl na vzdělanostní struktuře obyvatel města Kroměříže starších 15 let měli v roce 2011 obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou (26 %). O půl procenta menší zastoupení pak měli obyvatelé vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, kteří měli v roce 2001 vůbec nejvyšší podíl na dosaženém vzdělání. Oproti roku 2001 také poklesl podíl obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného (o 5 %) a vzrostl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (o 1 %). Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva se pohyboval na úrovni 13,5 %, což byla hodnota nadprůměrná ve srovnání s celou Českou republikou s podílem kolem 10,7 % vysokoškolsky vzdělaných.

Ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů 2011 se vyskytl v tomto údaji nárůst podílu obyvatel s nezjištěným vzděláním.

Tabulka: Obyvatelstvo města Kroměříž podle dosaženého stupně vzdělání 

Zdroj: Český statistický úřad

Populační vývoj 

Neustálý pokles obyvatelstva zaznamenaný od poloviny 90. let minulého století se od roku 2004 zastavil a město procházelo obdobím populační stagnace, kdy se počet obyvatel pohyboval kolem 29 000. Věková struktura obyvatelstva Kroměříže je z ekonomického hlediska v současné době příznivá, protože vykazuje vysoký podíl obyvatel v produktivním věku. Vzhledem k poklesu podílu nejmladší složky obyvatelstva a neustále rostoucí naděje na dožití lze ale předpokládat přeliv významného podílu obyvatel do post-produktivní složky, která nemá potenciál být kompenzována složkou před-produktivní. Do budoucna lze tedy očekávat nárůst počtu seniorů, který bude mít za následek zvýšení tlaku na poskytování zdravotní a sociální péče ve městě. Ve společnosti tak probíhá proces populačního stárnutí charakterizovaný výše uvedenými změnami ve věkové skladbě obyvatelstva, přibýváním podílu starých lidí a snižováním podílu dětí a mladistvých. Populační stárnutí s sebou nese problémy v pracovním uplatnění, v příjmech a důchodovém zabezpečení, problémy s bydlením, s integrací starších osob do společnosti, změny v potřebě zdravotních a sociálních služeb a řadu dalších. 

Tento trend potvrzují také dlouhodobé prognózy Českého statistického úřadu. Jeho populační modely očekávají obecně snižování počtu obyvatel ve Zlínském kraji – do roku 2050 o více než 20 % oproti stavu z roku 2002. Prognóza rovněž očekává výraznou změnu věkové struktury v kraji – zatímco podíl věkové skupiny 0 – 14 let má klesnout o 3,5 procentních bodů (15,8 % v roce 20002, 12,3 % v roce 2050), podíl věkové skupiny 65+ se naopak má zvýšit o téměř 20 procentních bodů (14 % v roce 2002, 33,3 % v roce 2050). To má logický důsledek v dramatickém snížení podílu osob v produktivním věku – zatímco v současnosti tvoří cca 70 % obyvatel Zlínského kraje, v roce 2050 to již má být pouze necelých 55 %.