Kroměříž odhalila kameny zmizelých, připomínají posledního rabína a jeho rodinu

| 06.11.2017 | Jan Vondrášek

Tiskové zprávy

Kroměřížská radnice dnes v Moravcově ulici slavnostně odhalila čtyři takzvané kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí památku Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodiny. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi.

„Mám k této věci i osobní vztah, protože moje babička prožila část druhé světové války v Terezíně a jejích šest sourozenců skončilo v Osvětimi. Nemají nikde žádnou desku, nikde nejsou zveřejněna jejich jména. V rodinách to je, snažíme se to ale nyní posunout k širší veřejnosti. Aby se o těchto lidech vědělo trošičku víc, že tu prožili kus svého života, i když s takovým smutným koncem. To je smysl kamenů zmizelých,“ uvedl starosta Jaroslav Němec. „Jsou to první kostky v této ulici, ale dohodli jsme se, že budeme pokračovat,“ doplnila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková, která umístění kamenů iniciovala.

Jejich slavnostního odhalení se zúčastnili i studenti gymnázia. „Mladší generace má nějakou představu o druhé světové válce, ale možná už nezná konkrétní příběhy lidí, kteří v ní zahynuli. Třeba to studenty bude inspirovat k tomu, aby si něco o nich vyhledali a přečetli,“ dodal Němec. Zmínil i zničení kroměřížské synagogy, která stála na místě dnešního kulturního domu a kterou nacisté v roce 1942 vyhodili do vzduchu.  Připomíná ji památník od sochaře Olbrama Zoubka.

„Židé byli nedílnou součástí Kroměříže prakticky od počátků města. V 15. století se dokonce Kroměříži říkalo hanácký Jeruzalém. Po vyhnání Židů z královských měst se jich totiž řada usídlila právě v Kroměříži, která patřila olomouckému biskupovi. V roce 1606 kardinál Dietrichstein potvrdil listinu, podle které zde v 21 domech mohli Židé pobývat, mohli mít svůj špitál i synagogu a mít svého rabína,“ popsala ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová.

Městu se podle ní nevyhnuly židovské pogromy a v roce 1643 při dobytí Kroměříže švédským vojskem byla vypleněna i židovská část města. „Sedmdesát Židů bylo tehdy dokonce zabito. Komunita se ale z těchto hrůz rychle vzpamatovala. Židé se věnovali obchodu i různým řemeslům, zásobovali biskupskou mincovnu kovem a patřili k významným odborníkům ve svých oborech,“ dodala Zezulová. Podle ní Židé v revolučním roce 1848 získali občanská práva a Kroměříž byla také jedním z prvních měst, která zbourala brány mezi židovskou a ostatními částmi města.

Židovská komunita v Kroměříži byla zničena v roce 1942. „Židovští obyvatelé byli odvlečeni do koncentračních táborů a 268 se jich nevrátilo,“ dodala Zezulová. Rabín Astel zahynul v Osvětimi v roce 1941, jeho žena a dva synové tamtéž v roce 1944. V Kroměříži byl první kámen zmizelých instalován na podzim roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla po druhé světové válce obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

Další fotografie


Sdílejte článek

Tisknout článek